Živý rozhovor s I.M.Danilovem - 51. - 62. stránka
Ke stažení:
Text pořadu VĚDOMÍ A OSOBNOST v redakci Anastasie Novych
Živý rozhovor VĚDOMÍ A OSOBNOST. OD PŘEDEM MRTVÉHO K VĚČNĚ ŽIVÉMU (textová verze pod redakcí Anastasie Novych) 173
03:01:30 - 03:44:20
_____________
T: To znamená, že pokud se člověk stává účastníkem těchto iluzorních her vědomí, pak v něm samotném jsou přítomny pochybnosti a strachy…
IM: Pochybnosti, obavy - to vše vždy pochází z vědomí. Vždyť vědomí nevnímá duchovní. Proč ho přitahuje magie? To je něco, co vychází nad rámec pochopení vědomí: „zde se to projevilo, tak se to stalo" a podobně. Skutečná magie se projevuje zcela jinak a pro vědomí je téměř neviditelná. A vědomí ji vnímá jako přirozené procesy. Právě to je skutečná magie. Ale ani jí by se neměla dávat pozornost. A strachy a pochybnosti – to je vše z rozumu, z vědomí, ono musí pochybovat. Ale ty nežij jím, žij duchovním, a to je všechno. Když člověk začíná žít duchovním, pak doslova všechny strachy, které existují v hmotném světě, zmizí. Proč? Protože velmi dobře chápeš, že je to iluze.
Ty už si neděláš starosti… Třeba ráno ses vzbudil, a jestliže se ti zdál sen… No, zdál se člověku sen. Ráno se probudí a prožívá tento sen, dokud neodvedl pozornost. Odvedl pozornost – a sen ztratil význam. A tak stejně i život tady, tato celá existence – to je jen dočasná existence, která velmi rychle pomíjí. O tom můžeme hodně mluvit, ale skutečně se to dá pochopit jen tehdy, kdy ty začínáš žít.
T: Systém velmi aktivně propaguje mezi lidmi tuto přitažlivost magie, samozřejmě, vycházejíc ze svých zájmů. Ale mnozí lidé, kteří se nacházejí pod vlivem svého vědomí, to berou velmi lehkovážně.
Ž: Oni prostě nechápou veškerou zhoubnost magie, její vážné následky pro ně. Protože to je přímá cesta k sub-osobnosti. To je nabíjení systému … Lidé prostě nechápou, že i samotné pokušení ovládat to nebo toužit po tom – to je přímá cesta do pekla…
IM: Správně jste poznamenali, že samotná touha ovládat magické schopnosti – už je daleko od duchovního. Proč? Protože touha ovládat magické schopnosti - to už je tajná touha po moci. A moc se snaží získat pouze vědomí. No, řekněme to takto, systém prostřednictvím vědomí. A tak vědomí všechno buduje proto, aby mělo moc nad jinými lidmi, tedy nad jejich vědomím. A vše dělá proto, aby víc a víc získávalo tuto moc, proto stále touží…
Systém vždy hledá především duchovní tajemství. Proč? Proto, aby si alespoň prodloužil svou existenci. Ne, aby získal věčný život, ačkoli o to usiluje a touží po tom, jelikož chápe pomíjivost času. Vždyť systém je velmi rozumný, vnímá sebe jako „Já“, a proto staví sebe proti Bohu. Ale všimněte si, mnozí pokládají otázku: „Proč systém… vždyť jako rozumná bytost chápe, že je smrtelný, tak proč se stále vnucuje a staví proti Bohu, a nejde ke smíření a tak dále, a nezachrání si život?“ No, za prvé, je to antipod, systém nikdy nepůjde na smíření, protože právě pro to byl vytvořen. To zaprvé. A za druhé, jak se chovají sami lidé? Vždyť jakmile člověk získá nějakou dovednost nebo přinejmenším alespoň malou moc, tak i nadále ukazuje svou významnost a už vypráví… vyvyšuje se nad ostatními.
V hnutí známe mnoho lidí, kteří, řekněme, neumí udělat ani autogenní trénink, ale běhají a vypráví jiným, že již jsou „bódhisattvové“ a podobně. Proč? Protože pro ně je důležité, aby o nich takto uvažovali, za takové je považovali. A vždyť systém se chová úplně stejně. Vnucuje Osobnosti vnímání sebe jako Boha. A tvoří, ukazuje, léčí nemoci, může dokonce porušit všechny zákony, které sám zformoval, projevit různé metafyzické jevy. Ale na co? Proto, aby se v očích dokonce tak nicotné bytosti, jakou je člověk (v porovnání se systémem), zdál Bohem. Ostatně lidé se chovají stejně. A zde je právě fraktální opakování malého od velkého.
T: To je zajímavé, nakolik šablonovitě funguje vědomí. Igore Michajloviči, zrovna jste se zmínil o lidech, kteří se povyšují nad ostatními, ale přitom sami na sobě nepracují… A vědomí ihned v myšlenkách soustřeďuje tvou pozornost konkrétně na nějaké lidi, které znáš ve svém městě, ve své zemi. Ale o těchto lidech nevědí ti druzí, například lidé, kteří žijí v jiných zemích. A tak ono každému z vlastní pýchy maluje iluzi jakési místní konfrontace, přitom vymyšlenou jeho vědomím. Čili pro jednoho – to je Péťa, pro druhého – to je Vang a pro třetího to bude například John. Vědomí každému již vkládá svou hotovou odpověď z pýchy, to je to, o čem mluvila Žanna.
Pokud však vyjdeš z bodu zúženého vědomí, pak už vidíš situaci globálně, v níž není místo pro tvou pýchu. A situace spočívá v tom, že chápeš, jak po celá staletí systém všeobecně šablonovitě funguje. Tímto způsobem, prostřednictvím lidských přání z pýchy, prostřednictvím touhy po moci, proniká do přineseného Učení, do toho, co je jednotné z Duchovního Světa. A systém toto vše rozděluje, rozděluje jednotné na množné a převrací ve směry, které má pod kontrolou, a náboženství se svými autoritami, se svými „čárkami“, a pořád se stejnou touhou po moci. Tak jak jste říkal, vše se fraktálně opakuje.
Copak je rozdíl v tom, jací lidé toto dělají? Oni prostě v danou chvíli slouží vrtochům svého vědomí, to znamená, že plní vůli systému. Ale kde jsi v tuto chvíli ty? Systém má dnes jedny průvodce, zítra další, ti, kteří ve skutečnosti touží po moci a nazývají sebe, například, svatými (v každém případě moc chtějí, aby je lidé považovali za takové). I když globálně, příčina není v konkrétních lidech, ale v systému, v tom, jak on funguje.
A když o tom víš, ty už chápeš a obracíš pozornost na své vlastní vědomí, na své reakce. Jsi ve vnějším? V konfliktu? V rozdělení? Maluje ti vědomí dalšího nepřítele? Nebo cítíš Pravdu, globálně se díváš na projevy systému a nepodléháš jeho provokacím? Pokládáš si otázku, komu právě teď sloužíš? Kde je teď tvá pozornost? Cítíš Duchovní svět v sobě? Co teď v sobě pěstuješ?
Ž: To znamená, že když v tobě dominuje vědomí, co se v tobě v tento moment rozvíjí? Právě roste pýcha, mánie velikášství, touha po moci. A ty prostě vkládáš sílu své pozornosti do těchto her vědomí.
T: Přičemž každý je fixován na své hře. Jeden - na fanatismu nějakého náboženství, druhý - na magii, třetí (který úplně popírá jak náboženství, tak magii) se zaměřuje například na vědu a tak dále.
IM: Satan je chytrý: nechceš Boha, nechceš magii - tak tady máš vědu. No, není to odvádění pozornosti? Hlavní je, abys dával svou pozornost na materiální a dočasné. A dokud jsi vykořisťován – satan žije. Když tě vychovává jako egoistu, s pocity pýchy, nadřazenosti, tak čím více je v tobě pýchy, tím více jsi jeho otrokem. Říkej si, co chceš, je to tak. Čím výš vynášíš sebe ve svých myšlenkách a povyšuješ se nad ostatní, tím více se stáváš nejnižším, protože se opravdu stáváš otrokem, kterého manipuluje a řídí satan. Když na někoho nadáváš – tak jsi otrok. No, to je samozřejmé.
T: Ano. A tak vědomí lidí neustále nadává jedno na druhé, kvůli nějakému vnějšímu rozhodnutí, nějakému dalšímu vnějšímu oddělení. A lidé ztrácí tolik energie a nervů, hádají se, někomu něco půlku života dokazují. A mezitím čas plyne, leccos se mění ve vnějším, tělo stárne, možnosti se ztrácejí. Lidé v takový moment cítí, že v podstatě je to znovu klam, znovu rozčarováni. A ve výsledku uvnitř mají pusto, a jsou nešťastní.
IM: Naprosto správně.
Ž: A ve skutečnosti je vše jednoduché – nesluž systému.
IM: Ve skutečnosti lidské vědomí, ať ho vynášíme jakkoliv vysoko, je velmi primitivní. No, pokud porovnáme s moderními technologiemi, je to jako první Pentium. Ono prostě sebe asociuje s určitou svobodou, má samoidentifikaci "Já". Jen co dostane trochu svobody a právo volby – a už začíná být agresivní. Ale toto je imaginární právo volby. Ve skutečnosti si vědomí nic nevybírá, to jsou všechno stanovené programy. Osobnost si vybírá z těchto programů, které jí podsouvá vědomí. Ale znovu, podsouvá šablonovitě, takříkajíc, ze svého seznamu. Natolik je to vše banální a jednoduché, nic nového.
T: Skutečně, od století ke století to samé. Jedny a tytéž myšlenky ve vědomí člověka, které ho pokouší, které jím manipulují. V literatuře existuje takové množství příkladů, zejména v náboženské literatuře, kde jedny a ty samé jevy pojmenovávali různými pojmy. V zoroastrismu se třeba nazývali „děvami“, v islámu se stejné jevy nazývaly „džiny“ a v křesťanství - „běsy“ nebo „démony vášní, pýchy, tužeb“.
IM: "Démoni" – tak je nazývali dříve. Dnes můžeme mluvit jiným jazykem – jazykem IT technologií. Můžeme jim říkat programy. Proč? Znovu – vědomí má přece strukturu pole. To je blíže k pochopení, pro současného člověka je to jednodušší.
Jedná se o strukturu pole a stanovené programy, které, jakmile se dostanou do našeho vědomí, rozkliknou se (otevřou se), jako v počítači, a začnou pracovat. A my jsme se na ně podívali, řekněme tak, soustředili svou pozornost nebo vložili sílu své pozornosti. Provedli jsme akci, aktivovali jsme tento program, on začal pracovat, a to je všechno… Představ si však, jak se toto mohlo vysvětlit lidem dříve: „dévy“ - nějaké neviditelné bytosti, které přicházejí a svádí tě. Ale to jsou opět jen slova. Uplyne čas a budou je nazývat jinak. Smysl je v tom, že se nic nemění, podstata zůstává taková: nejsi ten, kdo řídí tento proces, to ty jsi řízen. A není rozdíl, zda s pomocí nějakého zavirovaného programu nebo pomocí nějaké „dévy“ jež tě svádí. Hlavní je, že se necháváš svést. A pokud se necháváš svést, znamená to, že jsi otrok.
Ž: Ale pokud máš znalosti, můžeš žít jinak.
IM: Musíš žít jinak. Ve skutečnosti proto, abys Žil, je třeba jednat jinak. Vědomí se musí podřídit. Toto však nic nemění. Vidíš, znovu jsme se vrátili k tomu, co mnoho lidí nechápe: „Jak já budu kontrolovat vědomí? A jak tehdy budu moci řídit auto? To jako nemám myslet?“ Ale ne, i auto se dá řídit, i ostatní. Prostě se život stává krásnější a zajímavější, protože začínáš žít tam, v Duchovním Světě, zatímco jsi ještě v těle, a vědomí se stává snadno ovladatelným a je pod tvou kontrolou.
Je to jako počítač. Například ty ses stal chytřejším, ale tvůj počítač je starý. Ochranné programy jsou staré. A dostávají se do něj různé viry, různé programy, které nechceš. Ale to je přece počítač, nemusíš v něm rozklikávat (aktivovat) to, co nabízí, je to tak? Třeba se objevil nějaký obrázek, který tě pokouší. Ty přece velmi dobře víš: otevřeš ho – a počítač se zasekne na dlouho. Tak proč bys ho otevíral? Zavřel, odložil, šel dále pracovat. Vše je jednoduché a snadné.
T: Také zajímavý moment: právě Osobnost má tu svobodu volby, kterou v podstatě systém nemůže ovlivnit. Ale v čem je vidět působení systému v poslední době? V tom, že on prostě nabízí člověku uvěřit, že tuto svobodu volby nemá.
Ž: No, ano, a my jsme zrovna právě ozvučili jasný příklad o vědeckých experimentech a závěrech, že vědomí přijímá řešení mnohem dříve, než jej člověk vyjádří… A toto prohlášení vědců je nyní velmi aktivně propagováno v médiích. No a jaké závěry z toho udělá vědomí člověka? Jaké vůbec u něj vzniknou myšlenky, když se mu předkládá taková jednostranná informace od systému, v níž není vysvětlena podstata?
T: Vznikla myšlenka…
IM: Že jsi otrok a není pro tebe východisko. Skutečně, zkusme vysledovat, kdy začal tento proces? Ještě nedávno se tvrdilo, že Duchovní svět neexistuje a to vše je pouze pozůstatek minulosti, pouze jen rudiment vědomí z předešlých omylů.
T: Systém skutečně začal nějak intenzivně oddalovat lidi od pochopení Duchovního světa… Co prorokoval ve vědomí lidí v posledních stoletích? Ukazuje se, že se lidé přeli pouze v rámci světonázoru systému Živočišného rozumu: „Hmota je prvotní a vědomí je druhotné, anebo naopak“?
IM: Materie se vždy snaží dominovat a vnucovat svou prvotnost, zejména nad Duchovním Světem. Ona nabízí, lépe řečeno vkládá do vědomí lidí, že hmota tvoří vše v tomto světě a celý svět se skládá výhradně z hmoty.
Ž: Ano, a můžeme říct, že zrovna od toho začíná učebnice filosofie v jakémkoliv vyšším učebním institutu, že údajně „hmota tvoří jednotnost světa“… se vší touto vyumělkovanou filosofií od vědomí: materializmu, idealizmu a podobně. Ale po absolvování výuky lidé zpravidla stále nechápou celou tuto filosofii, protože pochází od rozumu. Ona se jen snaží dotknout duchovních otázek. Proč se to ale děje? Protože je to běžná hra systému. Vědomím se mnohokrát komplikuje jednoduché, přidává se význam prázdnému, a u lidí vzniká obtížnost chápání. Protože ti, kteří psali tuto filosofii pod diktátem vědomí, jednoduše nemají pochopení duchovní podstaty. Proto místo praktikování vznikají nekonečná uvažování „o podstatném", a právě proto se jednoduché komplikuje. Ale to není proto, že lidé jsou špatní. Jednoduše se systém snaží tímto způsobem zavést do pochopení člověka, že jakoby hmota je prvotní. Místo toho, aby se člověk duchovně zdokonaloval, jen o tom donekonečna uvažuje právě těmito vysokými kategoriemi.
T: Vzniká taková hra od systému: "V čem mi uvěříš? V dialektickém materialismu nebo idealismu?" Pro příští generaci systém vymyslí ještě něco.
IM: No, a jakže… má takovou funkci, vymýšlet stále nové…
T: Ale ve všem se bude srovnávat s Duchovním světem. Ale jeho „rukopis“ je velmi šablonovitý a rozpoznatelný. Jako například tady: v jednom i druhém případě systém propagoval sám sebe, prostě si přisvojovala vlastnosti Duchovního Světa. To, co jste říkali, že systém se vždy snaží stát pro člověka Bohem.
A jednoduchým příkladem toho je, když vlastnosti Duchovního světa, že je věčný a nekonečný, systém v materializmu vnucuje (totéž) o sobě, totéž říká o hmotě, která ve skutečnosti je i smrtelná i konečná. A systém tvrdí, že „neexistuje ve světě nic, kromě různých stavů hmoty“ a že „právě hmota tvoří jednotu celého obrazu světa“. Ale ve skutečnosti od nepaměti lidé věděli, že Bůh je jeden a že zdrojem všeho je Duchovní svět.
Ž: Ano, a jak systém na tomto sám sebe propaguje, požírá pozornost tím, že překrucuje informace z Duchovního Zdroje, čili je jako sojka napodobující hlasy. Ale všechna tato překrucování, jdoucí od systému, jsou jasně cítit. Cítíš je jako prázdné, protože pokud máš skutečnou praxi v duchovním rozvoji, tak tehdy jasně cítíš, víš, kde je skutečné od duchovního, a kde je jen prázdné od systému.
T: Ano. Anebo takový příklad: ten, kdo žije Duchovním světem, chápe, že počáteční fáze poznání Duchovního světa - to je pocitové vnímání, je to vnímání hlubokými pocity. Systém toto velmi primitivně adaptuje na sebe, připoutává spíše k tělesným pocitům. Prý, „po pocitovém vnímání přijde nějaká vyšší úroveň“… od systému - úroveň jakéhosi "abstraktně-logického myšlení" místo vnímání hlubokými pocity, kterému vědomí jednoduše nerozumí.
A totéž se děje, pokud se díváme na vnímání světa z pozice systému, ale již prizmatem idealismu, kde se zdůrazňuje právě aktivní role vědomí a tvrdí se, že vědomí konstruuje svět, přidává se vědomí, jakýsi mysticizmus, ale v podstatě je to prostě magie.
IM: Systém má vždy dva extrémy, jako na houpačce: buď železná logika z pýchy, nebo panický strach, mystika z nevědomosti. To je normální…
T: Ano, a systém se pokouší provést nějaké paralely při srovnání sebe s Duchem. A opět, na co se klade důraz? Na vědomí, na logiku. Například hlásá o tom, že „lidské vědomí se rozvíjí cestou překonání tělesného obalu při sebepoznání absolutního ducha“. Klíčovým je zde to, že právě lidské vědomí, a nikoliv Osobnost jako Duch. Můžeme říci, že všechen idealismus je postaven na nové verzi úsudků pro současníky, ale na základě vědomí filozofů starověkých Řeků, Římanů, zrovna těch, které jste zmiňoval na začátku pořadu, kteří hledali magii a ne duchovní cestu.
Pro systém je vždy nejvyšším duchovním (poznáním) magie, protože on je omezen v tomto pochopení. K duchovnímu poznání je pro něj cesta samozřejmě uzavřená. A jak jste správně poznamenal, že skrze vědomí, skrze dialogy v hlavě je nemožné na praktice poznat Duchovní svět. Protože toto je možné samozřejmě pouze přes hluboké pocitové vnímání.
Ž: Ale když znáš tyto duchovní klíče, začínáš chápat, v čem se skrývá podraz systému. Všechny zamotanosti a složitosti jsou jen příznakem práce vědomí, to jsou hry systému. Ovšem duchovní, skutečné praktické znalosti zde vůbec nejsou.
IM: Protože duchovní cesta – ta je vždy jednoduchá, ale u vědomí je vždy hodně komplikovaná a plná prázdných rozhovorů.
Ž:… princip práce systému, vědomí.
T: A pokud se vrátíme k vědě, jasným se stává, odkud pochází takové zaměření – od systému. Pokud půjdeš pracovat vědecky, na úrovni světonázoru tvého vědomí, musíš nutně souhlasit zejména s politickým zaměřením minulých staletí - s materialismem - s tím, že „vědomí je funkcí mozku, odrazem objektivního světa“. V opačném případě (začalo to ještě v 19. století, a trvá to dodnes) tě nikdo s jiným světonázorem k vědě prostě nepustí. Proč vůbec vznikly takové politické konvence?
IM: Podobný politický postoj vznikl v první řadě proto, že se lidé v 19. století velmi těsně přiblížili k takovému pojmu jako "éter". Samotný éter dával nekonečnou, volnou energii, která by mohla lidem poskytnout potřebnou energii zdarma a v jakémkoliv množství. A to v žádném případě nebylo v zájmech mocnářů tohoto světa. Protože na čem by pak vydělávali a jak by ovládali lidi? To je jedna strana. A druhá strana, že samotný důkaz existence něčeho nemateriálního, které vytváří hmotu, které dává energii – to je velmi blízko k Duchovnímu Světu. Takováto paralela. To způsobilo napětí a strach mezi mocnými tohoto světa, a proto na toto téma uvedli zákaz.
Samozřejmě, světová elita vše rychle zastavila a určila systémová politická konvence, která přivedla civilizaci do takové spleti materialismu, že dosud je těžké se z toho dostat ven. A samozřejmě, jako následek, odrazilo se to ve vědě, na blahobytu lidí, na duchovním rozvoji, a na jiných faktorech.
Na jedné straně by se dalo říci: ale jak tyto události mohou ovlivnit duchovní vývoj? Zdálo by se, co má společného volná energie a duchovní rozvoj? Vždyť ve skutečnosti člověku nic nebrání v duchovním rozvoji. Ale opět, narazíme na co? Narazíme na vědomí. Představte si však jednoduchý příklad, když se věda v oblasti fyziky vyvíjí do té míry, že dokazuje to, že existuje Něco přesahující, co vytváří tento svět a dává světu tuto energii. A ukazuje se, že uspořádání našeho vesmíru je zcela odlišné od toho, jak nás učili ve škole nebo na univerzitách. Je mnohem složitější a za ním je to, co lidé nazývají Duchovním Světem. A vědomí tomu nemůže odporovat, protože je to pravda. Ovlivnilo by to duchovní rozvoj? Samozřejmě, ovlivnilo by to zásadně.
To by přiblížilo všechny lidi k pochopení toho, že existuje Duchovní Svět, svět Boha. A pokud ano, to znamená, že vylučuje jakoukoliv pochybnost ve vědomí, protože existence Duchovního světa by byla dokázána vědou. Přirozeně by lidé začali žít podle duchovních zákonů, podle jiných zákonů, oni by získali duchovní svobodu. A pak je jedno, kdo by jim co vykládal, no jak ovládat takovou společnost, která směřuje k Duchovnímu Světu? Copak je možné takové lidi svést k soutěžení o obohacení, hromadění nebo ještě něco? Není. A rozvíjet nenávist jedněch proti druhým, vnutit jim myšlenku o osobní nadřazenosti nad druhými, když jsou si u Boha všichni rovni? To by se nepodařilo. Samozřejmě to vyvolalo spoustu otázek a obav mezi takzvanou elitou. Proto stále používáme uhlovodíky… Proto se v dnešní době ti, kteří si říkají "vědci", bojí dokonce zmínky o tomto tématu, předstírají, že to jakoby neexistuje. Takový je systém.
T: Čili znovu tvrzení a programy navozované systémem… Nyní nepřekvapuje, proč se ve vědeckém prostředí ostřílení ateističtí vědci až příliš snaží vyjadřovat o jejich materiálních pohledech. Otázka je jenom v tom, zda jsou jejich? Jak tady horlivě brání pozice materialismu, hájí vědomí: že vědomí bylo, že se díky evolučnímu vývoji zformovalo, že vše je materiální a vše se děje v mozku, a podobně. A druzí, kteří jsou mladší, prostě přitakávají, aniž by chápali skutečný důvod vzniku tohoto, řekněme v uvozovkách "vědeckého světonázoru". Protože systém již působí s předstihem na vědomí lidí a bohužel ještě neztrácí své pozice.
IM: Naprosto správně. Podívejme se pravdě do očí… Začaly se trochu šířit Znalosti. A velmi mnoho lidí začalo mluvit o jiném. A tak, jak se říká, jako mávnutím kouzelné hůlky jednoho dne do hlav lidí, kteří se zabývali studiem neurofyziologie, psychologie a podobně, začaly přicházet myšlenky: "Ale jak funguje naše vědomí? A proč se to děje? " A všimni si, že vše je vždy u satana v protiváze. Přišly Znalosti – přišlo odůvodnění. Ale odůvodnění přišlo v něčem jiném.
T: Takové odůvodnění od systému s jeho záměnami, jako odpověď na duchovní vzestup a na Znalosti, které přišly do tohoto světa.
IM: Ano. Takže člověk, který začne používat to, o čem jsme mluvili (proces pozorování sama sebe), uvidí, že myšlenky přicházejí. Ale jemu už před námi, tytéž „dévy“ nebo programy, které fungují, vysvětlily, že: "Není žádné východisko. Ano, myšlenky přicházejí dřív, než jsi pomyslel. Ano, neřídíš je. " Někteří vědci, kteří narazili na tento jev, jej začali studovat, a oni říkají: "Ne, nepůjdeme dále, protože to zavání metafyzikou a vůbec něčím přesahujícím hranice. Toto nemůže být." A dokonce to odmítají studovat dál. Ale přesto potvrzují, že: "Ano, existuje takový fenomén, který ukazuje, že člověk je řízen. Ale nic nemůžeš změnit, protože se ukazuje, že nedisponuješ žádnou vůlí, plníš něčí vůli, která přichází zvenčí."
T: Jednoduše můžeme říct, že u vědců se objevuje strach studovat dále, strach ze ztráty svého vědomí. Jakoby zde bylo nepochopení toho, že se s vědomím člověk stejně nerozloučí do konce svého života. Jedinou otázkou je to, zda tě řídí vědomí, nebo ty, jako Osobnost, se stáváš svobodným od moci vědomí.
Ž: Ano, takže vědomí prostě tají, že svoboda Osobnosti - to je Život v Duchu. Protože právě Život v Duchu je pro vědomí nesrozumitelný a pro duchovně rozvíjející se Osobnost je to přirozené - Život v Duchu.
IM: Samozřejmě. No, znovu vidíš, jak to vše zajímavě a symetricky funguje, dokonce běží trošku napřed. Vždyť jen co byly přineseny Znalosti, jen co se vše začalo rozvíjet – a hned začaly práce v tomto směru. A proč to předtím nebylo? Proč dosud o tom nemluvili? Ačkoliv v náboženstvích se v minulosti o tom všem mluvilo. I Proroci o tom mluvili. Je to zajímavé….
T: Ano, ale slyšeli je lidé? Ještě přesněji, kdo v nich slyšel a reagoval? Vždyť vědomí je celé postaveno na pýše, u něj je vše oddělené, velmi rozdrobené, nesmiřitelné.
Ž: Ano. A bohužel takhle vědomí otroků systému tříští Znalosti, přinesené duchovní Znalosti a interpretuje je svým způsobem. Jak vědomí lidí začíná tyto Znalosti předělávat?! Vždyť toto můžeme pozorovat nyní, to se děje doslova před našima očima. A kterou pákou řídí systém v hlavách lidí? Pýchou. A otroci systému si toho nevšímají, protože oči mají zaslepené závojem pýchy a vlastní významnosti.
T: Ano. Ovšem dnes už je pochopení, proč systém… proč vědomí, když se přinášejí duchovní Znalosti, začíná zavrtávat své šrouby i v náboženství, i ve vědě. Ukazuje se, že proto, aby se pak lidé na tomto základě sráželi jeden s druhým. A dobrým příkladem je, třeba vezměme takovou vědu jako primatologie, tedy vědu o studování opic. Když si přečteme historii jejího vzniku, všechny problémy, s kterými se ona potýkala, přičemž problémy ve většině případů byly spojeny zejména s psychologickým vnímáním společnosti právě těchto výsledků studia, sledování biologie opic, biologie člověka a porovnání těchto výsledků. Pak se stává srozumitelným, proč se tak stalo, proč se lidé tolik báli jakéhokoliv ztotožňování sebe s primáty a brzdili rozvoj této vědy. Samozřejmě neposlední roli zde hrál právě náboženský aspekt. A doteď se z tohoto důvodu vedou spory.
A to vše proto, že ve společnosti jsou bohužel klíče k duchovním Znalostem ztracené, a lidé nechápou sami sebe, nechápou svoji duální povahu. Třeba na příkladu primatologie je možné jasně porozumět tomu, jak systém, na rovném místě s pomocí interpretace od vědomí, vytvořil velký problém a srazil lidi, studující tuto vědu, a lidi studující náboženství, přímo čely proti sobě.
IM: To je pravda. O tom málokdo z lidí ví, protože málokdo se o to zajímá. Ale ve skutečnosti vývoj dítěte a vývoj opičky, do určitého věku, je naprosto totožný. Jsou zajímavé práce ohledně tohoto.
T: Ano. Je to skutečně tak. Dokonce tuto skutečnost zaregistrovali vědci, i když její příčina zůstává pro ně neznámá (alespoň nebyla do vysílání tohoto pořadu). Ale lidé z různých náboženských organizací se začali rozhořčovat na vědce: "Počkejte, ale jak to? A co víra? Vždyť v Bibli je řečeno, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a podle své podoby“. A co mohou odpovědět vědci, když jsou také jen obyčejní lidé, kteří vědomím studují hmotu? Mohou operovat pouze s fakty a hypotézami… A pak ještě vědci zjistili u šimpanze schopnosti právě k jazykové komunikaci. A to už spustilo lavinu kritiky na tyto experimenty jako následek, takříkajíc, ještě jednoho „náboženského traumatu“. No, zkrátka, narazila kosa na kámen. A spustila se vzájemná agrese, protože v hlavách lidí vládne vědomí. Vědomí natolik zmátlo a rozzuřilo jednoho proti druhému, chytlo je na pýše, na strachu, na nevědomosti… a dokonce i na termínech.
Dokonce i slovo "primates", které z latinského překladu znamená "primární", "první", jímž vědci pojmenovali v biologii skupinu nejvíce vysoce rozvinutých živočichů. A jak se ukázalo, tento termín byl používán v církevní hierarchii. A není náhodou, že v roce 2006 byl jeden ze starých velkolepých titulů Římského Papeže, s obecným názvem "Patriarcha Západu", oficiálně odstraněn z papežské titulatury. Při rozšifrování tohoto titulu existuje celá řada pojmenování, mezi nimi i titul "Primatus Italiae". A právě tento titul ukazuje na to, že římský biskup je "první mezi rovnými" mezi italskými biskupy.
Vědomí prostě žertuje s lidmi. Zužuje vnímání lidí na konflikt. Pokud se celkově prostě podíváme, co se děje ve světě: zde odebírají tituly, za oceánem se dohadují, pořádají „opičí procesy“ na protiváhu hypotézám, tedy výmyslům vědomí. A v Indii vůbec vytvořili kult Hanumana, boha opic, boha fyzické síly a magie a ctí ho jako učitele v naukách. Přitom je to jeden z nejpopulárnějších bohů v hinduismu a je mu věnováno velké množství chrámů a oltářů s jeho obrazem.
IM: Tak vidíte, jak pracuje vědomí.
Ž: Ano, vědomí vytváří potíže. Vždyť ono nerozumí duchovnímu a neustále překrucuje jeho podstatu.
T: Přesně tak. Lidem prostě chybí pochopení a smíření. Pokud by všichni znali odpověď na otázku, co skutečně znamená, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a podobě, co znamená duální povaha člověka, jak nás vědomí klame a proč opice žije v každém z nás… Pokud by znali odpovědi na tyto otázky, pak by nebyly žádné otázky ani k náboženství, ani k vědě, která pouze studuje materii, nic víc.
A pokud jde o primatologii, je pravda, že faktům z biologie živočichů nemůžeš oponovat. Naopak, oni nám dokonce otevírají oči na to, jak pracuje vědomí, jak standardně funguje systém. A v principu, jak jste nám dříve říkal, Igore Michajloviči, že na příkladech ze zoologie, z takových jejich oborů jako je primatologie, etologie, při studii pozorování chování zvířat, a také lidí, lze pochopit tato schémata, tyto primitivní šablony systému, tedy to, jak on pracuje.
A samozřejmě, upřímně řečeno, když jsem se poprvé setkala se studiem této problematiky, bylo to pro mne jako studená sprcha na hlavu. Protože se ukazuje, že člověk myslí, že je tělo, že je myšlení, že je emoce. Je na to pyšný. Ale když narážíš na primatologii, chápeš, že takto v tobě myslí právě opičí povaha.
_____________
Video č. 9
Video obsahuje zajímavý výběr vědeckého materiálu z primatologie, který ukazuje na biologické příbuzenství opice a člověka, na pozoruhodnou podobnost: od molekul DNA až k chování. Obecná charakteristika primátů, intelekt, biologická, fyziologická podobnost, schopnost učit se znakové řeči. Unikátní video o podobnosti chování opic a lidí: pýcha, agrese, podráždění, strach, deprese, hromadění majetku, chamtivost, lži, tajnůstkářství, "ekonomické vztahy". Experiment s opicemi a penězi, o pocitu spravedlnosti, experiment "Tady je tak zvykem." Historické zmínky v různých epochách o tom, že lidské tělo pochází ze živočišného. Označení symbolu opice v různých starověkých civilizacích.
Takže v čem se liší člověk od opice, jestliže má jeho biologie, emoce a intelekt tak zdrcující shodnost?
IM: Do osmého dne se člověk ničím neliší od živočicha. Zcela rozvinuté Prvotní vědomí má i šimpanz. Analogie je velmi blízká. Děti opičky a člověka se, přibližně do věku tří let, do pěti let, rozvíjí prakticky analogicky. Ale potom se člověk začne vyvíjet mnohem rychleji. Proč se to děje? Protože právě osmý den po narození se člověk, jako nádoba, naplní lidskou Duší, a Duše, ta vytváří Osobnost.
T: Duše a Osobnost – to je právě duchovní složka člověka. A proč se člověk stal Člověkem a proč byl stvořen k obrazu a podobě, protože v něm byla část z Duchovního Světa.
IM: Osobnost je právě to, čím je ve skutečnosti Člověk. To je ten, kým jsi.
_____________
T: Igore Michajloviči, lidé píší hodně dopisů o tom, jak si podrobit vědomí během dne?
IM: Právě když se člověk ptá: "Jak mohu kontrolovat své vědomí během dne?" - tato otázka pochází z vědomí. Čili ono může před tebou hrát… Jeho herci na jevišti se budou snažit podřídit si jeden druhého, budou hrát a říkat ti, že všechno je v pořádku.
Když člověk získává alespoň nějaký stupeň svobody od vědomí, pochopí, že Osobnost nepotřebuje moc nad vědomím. Přichází pochopení, že je to jiné. To je tvůj počítač. A když budeš odcházet, nemůžeš si ho s sebou vzít, protože je starý, velký, nepohodlný. Nepotřebuješ ho.
T: Pro Osobnost je právě důležité, aby se dostala z jeho vlivu, z jeho moci a nevládla nad ním. Ano?
IM: Absolutně správně. Prvním vítězstvím je dostat se z jeho moci a správně přerozdělovat to, co nazýváme pozorností. No a pozornost v tomto případě funguje jako cukříček v cirkuse nebo nějaká jiná pochoutka pro medvěda, který jezdí na kole. Proč medvěd jezdí na kole? Chce jíst. Stejně tak i vědomí, začíná pracovat pro Osobnost, když to Osobnost potřebuje, protože chce jíst. A cukříčkem pro ně je naše pozornost.
T: Igore Michajloviči, ještě taková otázka, že…
IM: A ještě toto je zajímavé. Je zřejmé, že jakkoliv budou potom naši zvukoví operátoři čistit tento záznam, přesto zůstane hodně šumu. Všimli jste si toho, ano? Kolikrát jsme natáčeli pořady, tak jakmile se dotkneme seriózních tajemství systému, okamžitě začne běsnit příroda: vše rámusí, vše se boří. Nestačí, že se vypnulo světlo, tak ještě hluku tolik: od psů až po všechno ostatní. Jak zajímavé…
T: Je zajímavé, že vědomí skutečně, takříkajíc, vzdoruje a nedovoluje, aby mohlo být studováno…
IM: Být uvnitř systému a poznat systém, je nemožné. Je třeba vyjít za jeho hranice, tehdy ho budeš studovat.
_____________
VIDEOTEXT
Svoboda Osobnosti – to je Život v Duchu.
_____________
Pokračování příště…
Komentáře nebyl nalezen