Duchovní praktika Pyramida

Anastasia: Tak se to děje i v životě. V praxi jsem se již několikrát setkala s případy, kdy se člověk pokouší dělat celý soubor nejrůznějších meditací, ale sám se nechce měnit, nevěnuje se práci na sobě, zůstává egoistický, i nadále chce uspokojit svoji důležitost, získat nad vším moc. Takové lidi často navštěvují pochyby, pýcha, nepochopení prostých pravd. Ale viděla jsem i jiné lidi, kteří nad sebou pracovali každý den, a výsledek týchž meditací u nich byl naprosto jiný. Každý den se snaží být Člověkem, zabývají se seberozvojem, duchovním cvičením, začínají vnímat inspirativní Znalosti, nachází pravou víru. Pro takové lidi s duchovní pílí by bylo vhodné, abyste nám pověděl o jedné ze základních meditací – „Pyramida“.

Rigden: U této příležitosti existuje jedno staré východní moudro: „Porazil-li jeden člověk za svůj život v bitvách mnoho lidí, a zvítězil-li jiný během svého života sám nad sebou, pak ten druhý získal mnohem větší vítězství než ten první. Vždyť je mnohem důležitější zvítězit sám nad sebou než nad druhými.

Doufám, že s přihlédnutím k nyní již známým informacím, máme možnost meditaci „Pyramida“ pochopit hlouběji. Čili, jak jsem již říkal, z pozice Pozorovatele vyšší dimenze nevypadá struktura člověka tak jako v trojrozměrné dimenzi (s rukama, nohama, hlavou a tělem). Vypadá jako složitá forma, která se nejvíce podobá useknuté čtyřhranné pyramidě s oddělenou špičkou, pokud bychom měli zvolit nějakou nejbližší možnou asociaci, srozumitelnou pro myšlení obyvatele trojrozměrné dimenze. Díky meditaci „Pyramida“ může člověk procítit svou energetickou strukturu, spojenou se čtyřmi Bytostmi, rozšířit své chápání, ale co je hlavní, procítit svoji Duši.

Meditaci „Pyramida“ je dobré vykonávat vsedě v pozici lotosu či jednoduše s nohama zkříženýma do „tureckého sedu“ a rukama položenýma dlaněmi dolů na kolenou. Ale pokud člověk z jakýchkoli důvodů nemůže v takové pozici dlouho setrvávat, může meditaci vykonávat například vsedě na židli. To nejdůležitější jsou vnitřní duchovní procesy, které probíhají v člověku.

Zavíráme oči, naladíme se, uklidníme se, uvolníme tělo, osvobodíme svou mysl od myšlenek, od všech svých prožitků, emocí. Prostě, plnohodnotně vstoupíme do změněného stavu mysli – meditace. Když se již nacházíme ve stavu meditace, začínáme pozorovat svou energetickou konstrukci spojenou se čtyřmi Bytostmi. Z pozice Pozorovatele, nacházejícího se uvnitř pyramidy, je tedy nezbytné procítit Pravou, Levou, Zadní a Přední bytost ve formě „živých stran“ useknuté pyramidy. Ty strany se orientačně nacházejí ve vzdálenosti natažené ruky od fyzického těla člověka.

Anastasia: Obrazně řečeno, před meditujícím se na vzdálenost natažené ruky nachází živé energetické pole, v podobě přední strany useknuté pyramidy. Stejné je to na bocích a vzadu. Tato pole vytváří čtyřúhelník – základnu, uprostřed níž se nachází meditující člověk, sedící v pozici lotosu.

Rigden: Ano. Tyto čtyři Bytosti jsou jako pohraničníci našeho energetického pole, jinými slovy, osobního prostoru. Co je to osobní prostor? Mezi fyzickým tělem a čtyřmi Bytostmi je prostor, který se pohybuje od kritických 7 centimetrů do 1 metru. Osobní prostor připomíná neostrými konturami ovál (či jak ho nazývali v minulosti „vejce“ nebo „rybí měchýř“), který je objemem větší než lidské tělo. Zpravidla ho v tajnopisu znaků a symbolů označují symbolem oválu.

Řeknu pouze, že osobní prostor každého člověka je nestabilní, tedy neustále se v určitých mezích svého objemu mění. To závisí na mnoha příčinách, dokonce i na změně nálady člověka. Toho si ale lidé obvykle nevšímají, nechápou a nevidí fyzickým pohledem, a to ani nemluvím o tom, že by to řídili podle svých stavů. Ale o tom teď nebudeme mluvit. Musím poznamenat, že rozložení energií v pyramidové konstrukci člověka je trochu jiné, odlišné od toho, jaké člověk vnímá z pozice Pozorovatele třetí a čtvrté dimenze – přes energetické meridiány těla, rukou a nohou. Tady se energie rozdělují podle řezů pyramidy, v souladu s fyzikou a geometrií prostorů vyšších dimenzí.

Tedy, pomyslné strany useknuté pyramidy jsou naše čtyři Bytosti. Duše je uzavřena uprostřed této konstrukce v takovém zvláštním zářivém kokonu. Její pozice je přibližně ve spodní třetině konstrukce, a budeme-li se orientovat podle fyzického těla, pak je na úrovni slunečního pleteně a vrchní části břicha. Mimochodem, na Východě v minulosti zobrazovali Duši v kokonu v podobě perly ve škebli. Byla symbolem vnitřního duchovního rozvoje člověka uvnitř jeho konstrukce, zázrakem Zrození. Její perleťová běloba byla symbolem duchovní čistoty, moudrosti, dokonalosti a tajného vědění. Je třeba poznamenat, že toto asociativní srovnání Duše s perlou se dá vysledovat ve všech světových náboženstvích. U indiánů a buddhistů je perla symbolem duchovního osvícení. Křesťané spojují „drahocennou perlu z vod křtu“ s představami Duše a Bohorodičky, Její duchovní čistoty. V islámu existuje pověra, že perla je jedním ze jmen Boha, že v posmrtném světě právě perly vytváří sféry kolem ctnostných duší. Podobné asociace jsou částečně spojeny s duchovním viděním, jelikož meditující člověk během vykonávání určitých duchovních praktik někdy vidí procesy, k nimž dochází v oblasti umístění Duše, procesy, které se mu asociují se zářením, s hrou ostrého světla, vycházejícího od Duše, připomínajícího lesk a světelnou hru perleti na slunci.

Anastasia: Jednou jste uváděl jednu dobrou asociaci, když jste vyprávěl o obalu Duše během reinkarnace – že se podobá duhovému filmu na mýdlové bublině. Tyto poznatky jsem zaznamenala v knize Ezoosmóza.

Rigden: Naprosto přesně... Teď, když jsme se obecně seznámili s konstrukcí člověka v podobě useknuté pyramidy, přistoupíme k její špičce, která je oddělená od jejího základu. Právě v tomto místě, v domnělé špičce pyramidy, která se nachází nad hlavou člověka, se rodí jeho myšlenky. Orientačně se nachází asi půl metru od temene hlavy (je to přibližná vzdálenost, jelikož je to u každého individuální). Tedy pro chápání obyvatele trojrozměrné dimenze vypadá energetická struktura obyčejného člověka jako čtyřboká useknutá pyramida s oddělenou špičkou.

Ale vraťme se k technice vykonávání této meditace... Je nezbytné procítit všechny čtyři Bytosti. Tento prožitek se podobá tomu, jako kdyby se člověk nacházel ve společnosti čtyř absolutně různých lidí, kteří by stáli blízko u něj, a kdyby zavřel oči a uvolnil se, mohl by pocítit jejich přítomnost podle určitého tlaku na jeho osobní prostor. Když procítíme čtyři Bytosti, přemisťujeme se na vrcholek pyramidy. Tam pozorujeme prvotní proces „zrodu“ našich nejrůznějších myšlenek (které se poté přemění prostřednictvím center kakodemona a agathodemona, což jsi zmiňovala v knize „Ptáci a kámen“, a řekněme, že dosahují materiálních charakteristik), jak vznikají dané energie, cesty jejich pohybu, vzájemného působení, blokování. Rozlišujeme jejich působení, jednoduše řečeno, sledujeme všechny tyto procesy a potom je buď maximálně uklidňujeme, nebo se od nich zcela abstrahujeme.

Potom opouštíme vrcholek této pyramidy a míříme výš, dostáváme se na úroveň Pozorovatele, oproštěného od materiálního světa. Jinými slovy, se dostáváme výše než myšlenky, výše než hmota, dosahujeme stavu oproštění od pozemského, od toho, co nás jako Osobnost tak či onak připoutává k materiálnímu světu. V prvních stadiích ovládnutí meditace často pomáhá představa, že meditující vystupuje vědomím ze své konstrukce pyramidy, zůstává viset a pozoruje ji z ptačí perspektivy. Použijeme-li nějakou současnou asociaci, pak se vědomí jakoby nachází v této výšce, přesně jako ve vakuu, jako ve stavu bez tíže. Takový stav Pozorovatele od Duchovního principu pomáhá získat úplný vnitřní klid, rozšířený stav vědomí, nezaujatost samotného pozorování probíhajících procesů, umožňuje abstrahovat se od materiálního těla, myšlenek a prozkoumat energetickou konstrukci z pozice nového vidění. Dále přebýváme v tom stavu vědomí a pozorujeme zvenčí svou pyramidální konstrukci a Duši, jež je v ní uzavřena.

Pak přichází ta nejdůležitější část meditace. Uskutečňujeme maximálně možné přímé přiblížení vědomí (Osobnosti) k Duši, realizujeme to přitom na hluboké pocitové úrovni. Tedy ponoříme se (jako Pozorovatel) přes špičku pyramidy, vnitřní energetickou strukturu pyramidy do jejího středu – k Duši. Při vykonávání této části meditace mozek často předává asociativní vjem, jako by se člověk nořil do hloubky, přesně jako při potápění se do vody, ale bez tlaku, který je při tomto fyzickém procesu typický. Lidé, kteří jsou obzvláště citliví na energetické procesy, zejména ti, u nichž je vyvinuto intuitivní vnímání, zaznamenávají při takovém pohroužení dokonce fáze postupného přepínání režimu činnosti svého vědomí na nové, ještě nepoznané úrovně mimosmyslového vnímání.

Tedy, je nezbytné se maximálně možně přiblížit k zářícímu kokonu ve středu pyramidy, kde se nachází částečka duchovního světa. A potom se sní setkat na úrovni hlubokých vnitřních pocitů. Ovšem, vcítit se do Duše až do samotného konce a postihnout její duchovní hloubku člověk nemůže, dokud duchovně nedozraje a nesplyne s ní. Ale dokonce i toto setkání pocitů vyvolává stav, který třeba buddhisté nazývají dotknout se Nirvány, jiní mu říkají stav blaženosti, božského blaženství, dosažení harmonie a tak dál.

Díky této meditaci sami můžeme hlouběji pochopit naši složitou vícerozměrnou strukturu, uvědomit si, že se mnohé myšlenky objevují a mizí nezávisle na naší „vůli“. Máme ale možnost je pozorovat, ovlivňovat, abstrahovat se od nich, blokovat je. To nejdůležitější je, že s pomocí této meditace bude člověk jako Osobnost pociťovat nejen božskou přítomnost, ale i spojení se svou Duší, bude pracovat na návyku neustálého kontaktu se svojí Duší, bude si v praxi uvědomovat, že Duše je základní, nejdůležitější částí celé konstrukce člověka. Duše – to jsi ty, ale skutečný. Veškerá zbylá energetická konstrukce je vystavěna v šesti dimenzích kolem ní. V této meditaci člověk získává zkušenost naprosto jiného vnímání své přítomnosti, učí se poznávat sám sebe z pozice Pozorovatele Duchovního principu.

Doba vykonávání dané meditace je individuální, stejně jako při osvojování jakéhokoliv jiného duchovního cvičení. Zpočátku doporučuji se jí věnovat 20 minut. Jednou denně, nebo klidně i několikrát denně, jak se komu chce. To hlavní ale je, aby to bylo kvalitně. Později je možné dobu meditace prodloužit, například na 30 minut. Ale opakuji, na tomto procesu není důležitá doba, ale právě vnitřní pocity, získávání zkušeností s duchovním, hlubokým vnitřním spojením s Duší.

Anastasia: Tato meditace je skutečně unikátní. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v pocitech je poměrně podstatný rozdíl mezi tím, když teprve přistupuješ k osvojení dané duchovní praktiky, a tím, když s ní již máš jistou zkušenost. Zpočátku se mi samotná technika, spojená s novým chápáním vykonávání duchovního cvičení, zdála neobvyklá, řekněme „v geometrii prostoru“. Vždyť v ní nebyla žádná práce s čakrami, která pro mě v tom okamžiku byla již přirozená, vnímání pohybů energie po energetických meridiánech těla a tak dál. Ale tím byla zajímavá.

Zpočátku u mě všechno probíhalo pouze s představami, ale patrně proto, že jsem tehdy ještě neuměla plnohodnotně vstoupit do změněného stavu vědomí. Ale později, když jsem tuto meditaci trénovala doma každý den, se objevily podivuhodné pocity. Začala jsem zachycovat okamžik přepínání stavu vědomí, hlubokého ponoření, objevily se neobyčejné pocity vnímání přítomnosti Duše, které slovy vůbec nejde popsat. Máte naprostou pravdu, člověk musí získat vlastní zkušenosti s meditací, aby pochopil celou tu nepopsatelnou škálu pocitů.

A ještě několik poznámek, co se týká vnímání času během meditace. Dříve, když jsem získávala první zkušenosti duchovních cvičení, pro mě bylo velmi znatelné, když jsem měla v meditaci zůstat 20 – 30 minut. Nyní chápu, že se člověk během meditace soustředí na tělo právě tehdy, když se nachází v režimu obvyklého myšlení, v podstatě pobývá ve stavu bdělosti. V tomto stavu velmi dobře cítíš tělo, okolní podmínky, v hlavě se čas od času objeví postranní myšlenky, které odvádí od meditace, a samotná meditace probíhá podmíněně, jelikož z velké části pracuje tvoje představivost. Teď, po mnoha letech, když dělám „Pyramidu“ a skutečně se dostávám do změněného stavu vědomí, pro mě doslova přestává existovat čas a prostor a vůbec celá ta hrubá realita trojrozměrného světa. Ty pouze spouštíš tento proces, jdeš naproti Duši a jakoby tě podchycují z té druhé, duchovní strany, a začíná aktivně pracovat Přední bytost...

To, co se již odehrává v pokročilé fázi této meditace, se ovšem nedá srovnat s tím, co bylo na začátku. Přičemž v této duchovní praktice neexistuji žádné stereotypy: každé vykonávání duchovní praktiky přináší nové pochopení, ještě nasycenější škálu vjemů a jasnější vnímání procesů, k nimž dochází na neviditelné úrovni. Tímto stavem žiješ, a když vystupuješ z meditace, jako bys opouštěl něco drahého a blízkého. A znovu čekáš na ten okamžik, kdy to opět vyzkoušíš. Potom se objevuje touha a aktivní přání provádět meditace ještě víc, chce se ti pobývat tam déle. Vždyť v tom podivuhodném stavu začínáš pociťovat něco velmi drahého, blízkého, neobvyklé pohodlí, začínáš si zřetelně uvědomovat hluboké vnitřní procesy, které nelze obsáhnout mozkem v obvyklém stavu vědomí. To hlavní je, že když vystupuješ z meditace, pociťuješ podstatný rozdíl mezi tím jemným světem a světem hmoty trojrozměrné dimenze. Mnohé procesy v naší realitě začneš pociťovat jako práci hrubých materiálních energií. Je to s podivem, ve stavu meditace získáváš jasný a zřetelný smysl své existence a mnohé z toho, co tě zneklidňovalo v pozemském životě, se zdá prázdné a směšné. Tam v plné míře pochopíš, jaké jsou skutečné životní hodnoty – hodnoty pro Duši. A tato fenomenální zkušenost jakoby zanechává svéráznou duchovní stopu ve tvém životě v trojrozměrné dimenzi. A to, v první řadě, pomáhá neztrácet naše duchovně životní orientační body, pomáhá nám v tom, abychom usilovněji pracovali nad sebou, kontrolovali naše myšlenky, nálady, zabránili provokacím Materiální podstaty. Duchovní zkušenosti nám pomáhají porozumět, v čem spočívá skutečné štěstí, vyvolávající pocit vnitřního klidu a pohodlí, pomáhá nám porozumět, proč nestojí za to honit se za přízračnou iluzí tohoto světa. To nejdůležitější je, že začínáš chápat, kdo jsi skutečný ty a v čem spočívá smysl tvé existence tady, na tomto světě.

Rigden: Prostor a čas na tomto světě mají nesouvislý (kaskádový) charakter. Všechno materiální je nesouvislé, nerovnoměrné, všechno je ezoosmóza. Tento materiální svět je nestabilní, dočasný. A svět Boha, duchovní svět je stabilní a věčný. Po dané meditaci je skutečně možné, dokonce i v obvyklém stavu vědomí, díky získaným zkušenostem, pocítit vnitřní hluboké pocity, vycházející z Duše, to tenké spojení s ní, pocit bezmezné duchovní Lásky, pocit rodného domu – Nirvány a Věčnosti.

Kdysi dávno byla tato meditace obecně známou technikou sebezdokonalování v lidské společnosti, jednou ze základních technik při získávání zkušeností s vnitřními hlubokými pocity, citovým spojením Osobnosti a Duše. Ale postupně, čím více docházelo k procesu materializace vědomí společnosti, začali na tuto meditativní techniku, mimochodem stejně jako i mnohé další duchovní Znalosti, zapomínat, začali ji ztrácet a dokonce někdy schválně ničit i zmínky o ní. Dokud se ještě duchovní Znalosti ve společnosti vyskytovaly, předávaly je následujícím pokolením v podobě symbolů, jako to nejdůležitější a nejběžnější ve vnímání světa. Například symbolickým označením meditace „Pyramidy“ (úplná varianta symbolu) byl čtverec s šikmým křížem a prázdným kruhem uprostřed.

Obrázek č. 68. Symbolické označení
meditace Pyramida

Anastasia: Víte, když jste mi původně vysvětloval tu meditaci a vyprávěl, že se energie rozdělují po průřezech pyramidy, ze zvědavosti jsem poté nahlédla do učebnic geometrie a již s větším zájmem jsem četla o tom, co šlo během studií ve škole mimo mě. Například to, že rovina, která protíná pyramidu a je rovnoběžná s její základnou, odsekává podobnou pyramidu. Jestliže protneme čtyřbokou pyramidu několika rovinami, které budou rovnoběžné se základnou, a potom tyto řezy promítneme na tutéž plochu základny, ve výsledku dostaneme řadu vepsaných čtverců. Čtverec, jak je známo, je symbol všeho materiálního. Díky této doplňující informaci jsem dále začala chápat více i o procesech, k nimž dochází při meditaci. A také to, jak je důležité, aby měl člověk všestranné základní znalosti.

Anastasia Novych "AllatRa"

Stáhnout